Do Poslanecké sněmovny by se tak v prosinci dostalo šest politických stran a hnutí, přičemž mírně oproti předchozímu průzkumu poklesla ochota respondentů voleb se účastnit. Nyní by určitě šlo volit 53% lidí, dalších 8% dotázaných účast zvažuje, určitě volit jít neplánuje 31% respondentů a spíše by nešlo k volbám 8% oprávněných voličů. 

Preference hnutí ANO zůstávají stejné jako v říjnu a listopadu 2024 na 33,5%. Po lístku pro hnutí ANO nejčastěji sahají voliči od pětatřiceti let výše, přičemž je favoritem pro všechny vzdělanostní skupiny a rovněž si první místo v popularitě drží i mezi zaměstnanci, podnikateli, či důchodci. Pro STAn je silnou voličskou základnou obyvatelstvo obcí do tisíce obyvatel, přičemž v těchto sídlech je po ANO druhou nejvolitelnější stranou. 

Z aktuálních dat pro ODS vyplývá, že většina těch, kteří by nejsilnější vládní straně dali svůj hals, je ve věku 35-44 let a zpravidla jde o respondenta z řad zaměstnanců s vyššími příjmy. I přes pád ODS na třetí místo zůstává podpora občanských demokratů procentuelně stejná, jako v listopadu a kolísá mezi 10 -15 procenty. 

Pokles preferencí Pirátů pokračuje a v prosinci spadl na 6 %. Motoristé naopak nadále posilují již na 7 %. KSČM pokleslo na 5 % a stále je tak nad hranicí pro vstup do sněmovny. Do sněmovny by se v prosinci naopak nedostalo hnutí SPD, které pokleslo na 4,5 %. Vládní strany TOP 09 ani KDU-ČSL by se do sněmovny samostatně v prosinci 2024 nedostaly. SOCDEM oproti listopadu klesla zpět na říjnové 3 %.

Rozložení křesel

Pokud by se sněmovní volby konaly v prosinci 2024, ANO by si v nich připsalo 88 poslaneckých mandátů, STAN 34, ODS 30, Piráti 15, Motoristé 19, a KSČM 14. Hypotetická koalice ANO a ODS by získala v dolní komoře většinu součtem 108 mandátů, případná koalice ANO a STAN by si ve Sněmovně připsala většinu 122 křesel. Další koalice by musely být složeny z tří a více stran. Současná vládní koalice (ODS, TOP 09, KDUČSL, STAN) by si připsala 64 poslaneckých mandátů. Zisky mandátů ovšem nezohledňují případné předvolební spojení stran. 

Nejlépe si své možné voliče dokáže udržet hnutí ANO, kdy jen každý pátý bývalý volič by jej nyní nevolil, nebo doposud netuší, komu by dal svůj hlas. Hnutí Andreje Babiše (ANO) se navíc daří získávat stále nové voliče, a to zejména z řad těch, kteří v roce 2021 hlasovat do Sněmovny nešli, nebo odavzdali lístek hnutí Tomia Okamuri (SPD). 

Ke STAN se pak přiklánějí ti voliči, ktří v roce 2021 odevzdali hlas vládnoucí koalici SPOLU. 

Pevnost voličského jádra

Nejjistější voličskou základnu má KSČM. Tři čtvrtiny (77 %) voličů ANO si jsou jisti svou účastí u voleb a nezvažují jinou stranu. Rozhodnuté voliče mají také Motoristé. Ze sněmovních stran mají aktuálně nejméně zakotvené voliče stále Piráti, ačkoliv jejich počet se od listopadu zvětšil. Účastí u voleb i stranou si je jistých 37 % voličů této strany.

Pokud by hnutí ANO získalo hlasy od všech voličů, kteří ho plánují volit a nevylučují účast ve volbách, získalo by 40 % hlasů. Jádro voličů ANO je na úrovni 27 %. STAN vykazuje výrazně zvětšení volebního jádra oproti listopadu (5,5 %) a opět dosahuje druhého nejvyššího potenciálu (24 %). Volební jádro ODS je v prosinci na úrovni 6 %, potenciál na 20,5 %, tedy třetí nejvyšší. Potenciál zisku nad 10 % mají TOP 09 (14,5 %), Piráti (13 %) a Motoristé (12,5 %). Starostové, Piráti i TOP 09 mají relativně vysoký volební potenciál i přes to, že mají malá voličská jádra. Naopak Motoristé mají větší a stabilnější voličské jádro, ale jejich potenciál zůstává srovnatelný. Potenciál SPD je na 8 %. SOCDEM má potenciál 8,5 %, Přísaha 7 % a KDU-ČSL 7,5 %.

Průzkumu Medianu se mezi 21. listopadem a 31. prosincem zúčastnilo 1015 dospělých respondentů. Statistická odchylka volebního modelu je plus minus půl procentního bodu u malých stran a až 3,5 procentního bodu u stran s největší podporou.