Nálet na Prahu je dodnes v české historické paměti představitelem velmi traumatizující epizody 2. světové války. Američané sami uvádějí, že na Prahu tehdy zaútočilo celkem 62 letounů B-17 Flying Fortress. Plně naložená letadla ovládla letecký prostor nad Prahou od jihozápadu a za deset minut z jejich pumovnic na hlavní město přilétlo celkem 152 tun pum. Následky několikaminutového pekla byly doslova katastrofální. S výjimkou lehkého poškození smíchovského a vršovického nádraží nebyl zasažen žádný z vojensky důležitých cílů, nýbrž prakticky výhradně hustě obydlené centrum města.

Podle městské statistiky bylo bombardováním postiženo více než dva a půl tisíce pražských domů. 

V nejhůře postižených Vinohradech nálet USAAF doslova srovnal se zemí 21 domů a infernu neušla ani řada značně historicky cenných památek, ke kterým patřil zejména klenot gotické architektury, benediktinský Emauzský klášter, založený Karlem IV. v roce 1347. ( Na úvodním snímku přibližně ze 16. února 1945 )

Totálně tragické jsou lidské oběti bombardování

Definitivní počet lidských obětí náletu USAAF byla zveřejněna až po skončení II. světové války - statistiky se vyšplhaly na 701 mrtvých a 1184 zraněných. Třebaže bombardování Prahy mělo být zapřičiněno souhrou nešťastných okolností, spočívajících ve špatném počasí, silnému větru, výpadku radiolokátoru navigátora Harolda L. Browna a samotné navigační chybě, nikdy nikdo Čechoslovákům nevysvětlil, jak je možné, že velitel 1. bombardovacího křídla vydal rozkaz ke svržení bomb na město, které bylo na rozdíl od Drážďan bombardováním ZCELA netknuté. Rozloučení s Čechy padlými při náletu proběhlo u kostela Sv. Ludmily 18. února 1945.